16.3.

16. března 2012 v 22:03 | xo NATY |  my day.
Ahoj,
článek na 15.3. se nikomu psát nechce, včera se nic nestalo, tak to uvedu do normálu a budu to dělat na den, který byl .D
Dnes se vcelku taky nic nestalo, takže asi příběh.

...Bylo léto a já byla u babičky. V té malé vesničce byl opravdový klid. Každý den jsem chodila do lesa, k rybníku a koupala se v jezírku. Bylo to jako v pohádce. Jednoho dne jsem poznala u rybníka dívku.
Přišla jsem jako každý jiný den k rybníku, sedla si na molo a máchala si nohy ve vodě. Zpívala si tu stejnou písničku, poslouchala ten klid a užívala si. Pak jsem zahlédla, jak se mezi stromy mihla dívčí postava. Usmála jsem se, protože jsem si už připadala trochu osamoceně. Dívka si mě všimla, úsměv opětovala a přiběhla ke mně. Měla dlouhé blonďaté vlasy, byla bledá a měla velké modré oči. Na sobě měla květované šaty a šla bosa. "Ahoj, jak se jmenuješ?" zeptala se mě. "Becky," hlesla jsem, byla jsem okouzlena její krásou "Víš, že vypadáš jako víla?". Dívka se na chvíli zarazila, ale pak jen odpověděla "Víly neexistují.". Řekla to stroze. Co ji tak rozčílilo? "Jmenuju se Niele a je mi 13 let." řekla opět klidně. "Pojď, ukážu ti jedno místo!" "Jaké?" "No, tak, všechno se dozvíš!"
Konečně jsme vyšly z lesa. Stály jsme na palouku. Byly tady podobné dívky jako Niela. Hrály si, smály se a tancovaly. Když mě spatřily, podívaly se na Nielu. Ta kývla. Začal ve mně kousat strach. Niela byla zvláštní a ty ostatní dívky taky. Najednou se chytily za ruce do kolola a tancovaly kolem mě. Točila se mi hlava a křičela jsem "Ne! Zastavte!". Niela se tomu jen smála, ale ne roztomile, ale strašidelně.
Když jsem se probudila, měla jsem bledou kůži, dlouhé vlasy a květované šaty. "Teď jsi víla." řekla Niela. "Ty ale neexistují!" ušklíbla jsem se. "Nebuď hloupá a radši se něco přiuč, můžeme tě svrhnout ze skály, jako tolik děvčat." řekla chladně "Nebo můžeš být jednou z nás.". Měla jsem v tom chaos. Je dobrá nebo ne?
Časem jsem se všemu přiučila, stala se z mě víla jako Niela. hyběl mi normální život, ale představte si, že jen běháte po lukách, koupete se v jezírku, pletete věnce, zpíváte si, tančíte, hrajete hry, běháte po lese, můžete mluvit se zvířaty, která se vás nebojí. Nevím, jestli mi Niela dala nebo vzala.
S trhnutím jsem se probudila. Usnula jsem na molu. Z lesa vyšla Niela. "Ahoj, jsem tady nová" řekla stydlivě. Rychle jsem se na sebe podívala. Jo, jsem to já. Stará dobrá Becky. "Nejsi víla?" zeptala jsem se výstražne. "Ne," rozesmála se Niela "nejsem. Nechceš jít do města?". Nejdřív jsem váhala, ale šly jsme jen po cestě a opravdu došly do města. Niela je opravdu moc milá dívka. Prázdniny utíkají a já přemýšlím, jaké je to býti vílou.
_____________________________________________________________________________________
haha, nadpřirozeno!.D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vendy vendy | Web | 17. března 2012 v 10:13 | Reagovat

máš skvělý nápady na příběhy:).

2 Baru.u Baru.u | E-mail | Web | 17. března 2012 v 10:56 | Reagovat

wau tak to je super četla jsem to uplně s hrůzou co se stane :D

3 y. y. | Web | 17. března 2012 v 11:12 | Reagovat

škoda že nemáme do češtiny úvahu na téma víly. :D o tom bych asi psala ^^
jinak je to moc pěkný :)

4 Keneth Lee Keneth Lee | E-mail | Web | 17. března 2012 v 11:53 | Reagovat

Krásný layout:)

5 yuu^^ yuu^^ | Web | 17. března 2012 v 13:13 | Reagovat

nemáš za co;D ty si asi hodně dobrá na slohovky,co? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama